Zdanění příjmů z prodeje majetku pro podnikání – varianty řešení prodeje

Při prodeji majetku pro podnikání lze vybrat optimální variantu celkového odvodového zatížení.

V případě, že bude poplatník prodávat majetek zařazený do obchodního majetku, je dosažený příjem z prodeje příjmem z podnikání podle § 7 zákona o daních z příjmů. Příjem z prodeje vstupuje do vyměřovacího základu pro sociální a zdravotního pojištění. Daňově uznatelným nákladem je polovina ročního odpisu, zůstatková cena majetku a případně další náklady související s jeho prodejem.

Z prodeje hmotného majetku může vzniknout i daňová ztráta. Daňová ztráta může vzniknout pouze u majetku zařazeného do obchodního majetku podnikatele s příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti podle § 7 zákona o daních z příjmů.

Z výše uvedeného vyplývá, že pokud podnikatel vedoucí daňovou evidenci prodává obchodní majetek, může ho vyřadit z obchodního majetku a prodej zdanit jako tzv. ostatní příjem podle § 10 zákona o daních z příjmů bez dopadů do pojistného. Pokud však majetek není daňově odepsán a bude ho prodávat se ztrátou, majetek nevyřadí z obchodního majetku a prodá ho jako podnikatel s příjmy podle § 7 zákona o daních z příjmů. Příjem z prodeje bude příjmem z podnikání, resp. docílí daňově uznatelné ztráty.

V případě, že prodává majetek dříve zahrnutý v obchodním majetku pro výkon podnikání nebo sloužil k nájmu a nevztahuje se na něj osvobození příjmů z prodeje proto, že není dodržen časový test pro osvobození, zdaní příjem z prodeje jako ostatní příjem. Výdajem je zůstatková cena odpisovaného majetku při jeho vyřazení z obchodního majetku. Může tak např. prodávat osobní automobil dříve zahrnutý v obchodním majetku pro výkon podnikatelské činnosti, který nebyl zcela odepsán. Pokud k jeho prodeji dochází do pěti let od jeho vyřazení z obchodního majetku, není příjem osvobozen a zdaňuje se jako ostatní příjem v rámci § 10 zákona o daních z příjmů. Příjem z prodeje pak neovlivní výpočet vyměřovacího základu pro pojistné na sociální a zdravotní pojištění.

Pokud uplatňuje poplatník paušální výdaje a nevede účetnictví, nemá tzv. obchodní majetek. Dnem vyřazení obchodního majetku je den přechodu z daňové evidence na uplatnění paušálních výdajů. V takovém případě bude příjem z prodeje hmotného majetku zdaňován nikoliv jako příjem z podnikání podle § 7 zákona o daních z příjmů, ale jako tzv. ostatní příjem podle § 10. Nelze tedy uplatnit proti příjmům z prodeje takového majetku paušální výdaj. Ostatní příjem však nevstupuje do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného pro sociální a zdravotní pojištění. Jako výdaj proti příjmům z prodeje může uplatnit zůstatkovou cenu předmětného majetku (pokud nebyl v okamžiku vyřazení již plně odepsán).

V případě, že si poplatník pořídí např. osobní automobil v době, kdy uplatňuje paušální výdaje, není tento majetek součástí obchodního majetku, neboť takový poplatník nemá obchodní majetek. Následný příjem z prodeje automobilu je pak z hlediska daně z příjmů při splněni časového testu 1 rok osvobozen od daně.

Jiný postup bude u poplatníka, který sice uplatňuje paušální výdaje, ale vede účetnictví. Tento poplatník má i při přechodu na paušální výdaje obchodní majetek a v případě prodeje takového majetku bude příjem z prodeje zdaňován jako příjem z podnikání podle § 7 s dopady do vyměřovacího základu pro pojistné. Nelze jako daňový výdaj uplatnit ani odpis majetku ani jeho zůstatkovou cenu, neboť obě položky jsou součástí paušálních výdajů.