Náhrada za opotřebení vlastního nářadí

Náhrada za opotřebení vlastního nářadí zaměstnance je vyjmuta ze zdanění, u zaměstnavatele se jedná o daňový náklad. Vyplácení paušálních náhrad je podpořeno rozhodnutím Nejvyššího správního soudu 5 Afs 68/2007-121.

Ze zdanění daní ze mzdy u zaměstnance je vyjmuta náhrada za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce v souladu s ustanovením § 6 odst. 7 písm. d) zákona o daních z příjmů. U zaměstnance je tak vyjmuta ze zdanění, pro zaměstnavatele je vyplacená náhrada daňově účinným nákladem a současně úsporou finančních prostředků na pořízení nového vybavení.

Jestliže se zaměstnavatel rozhodne vyplácet náhradu za opotřebení vlastního nářadí, lze doporučit vypracování vnitřní podnikové směrnice, ve které popíše způsoby výpočtů předmětné náhrady. V případě náhrady za používání vlastního nářadí charakteru hmotného majetku se výše náhrady stanoví v souladu s § 6 odst. 8 zákona o daních z příjmů na úrovni odpisů při rovnoměrném odpisování v dalších letech v souladu se zákonem o daních z příjmů.

Např. zaměstnanec používá pro výkon své práce vlastní počítač, který stál 120.000 Kč. Při roční sazbě rovnoměrného odpisu ve výši 40% pro takový majetek je vypočtený odpis 48.000 Kč. Za měsíc taková náhrada pro zaměstnance činí 4.000 Kč osvobozeného příjmu. Zaměstnavatel uzavře písemnou dohodu o výši náhrady v podobě dodatku k pracovní smlouvě nebo jí vymezí ve vnitřní podnikové směrnici.

Na poskytování náhrad za opotřebení vlastního nářadí, zařízení nebo jiných předmětů potřebných k výkonu práce zaměstnance pamatuje i zákoník práce. Za vlastní nářadí a zařízení lze považovat např. výpočetní techniku, odbornou literaturu, střelnou zbraň, hudební nástroje pro profesionální hudebníky, lyžařská výzbroj pro profesionální učitele lyžování a další nářadí. Pracovním předmětem může být každý předmět, který používá zaměstnanec pro výkon své činnosti.

Podobně se budou posuzovat plnění, která nejsou přímo náhradou za opotřebení vlastního nářadí, ale jedná se o související výdaj, např. související s provozem přístroje nebo nářadí. Domácí internet používaný pro pracovní úkoly a náklady spojené s jeho provozem zcela jistě spadají do takovéto kategorie náhrad.

Postup s vyplácením paušálních náhrad je podpořen rozhodnutím Nejvyššího správního soudu 5 Afs 68/2007–121 z 28.2.2008. Soud zde potvrzuje, že právní předpisy upravující pracovněprávní vztahy jsou založeny na principu, že náklady, které vznikají zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce, nese zaměstnavatel. Vzniknou-li zaměstnanci při výkonu práce nebo v souvislosti s ním výdaje, má zaměstnavatel povinnost tyto výdaje zaměstnanci nahradit.

Rozhodnutí soudu deklaruje povinnost nahradit zaměstnanci vzniklé výdaje bez speciálnější úpravy v zákoně o daních z příjmů. Tyto finanční náhrady, které nevnáší do majetkové sféry zaměstnance navýšení majetku, jsou dle soudního rozhodnutí vyjmuty u zaměstnance ze zdanění.