Paušální výdaj na dopravu nebo prokázané výdaje na provoz automobilu?

Při využití paušálního výdaje na dopravu lze do nákladů za pohonné hmoty a parkovné zahrnout až 60.000 Kč ročně bez prokázaných nákupů pohonných hmot a bez parkovného. Další výdaje spojené s provozem vozidla se uplatňují v prokázané výši.

Zákon o daních z příjmů nabízí v § 24 odst. 2 písm. zt) jako variantu uplatňování nákladů na dopravu silničním motorovým vozidlem tzv. „paušální výdaj na dopravu“.

Jedná se o výdaj na dopravu ve výši 5.000 Kč za každý kalendářní měsíc, v němž podnikatel využíval příslušné motorové vozidlo k podnikání, případně krácený paušální výdaj ve výši 4.000 Kč za každý kalendářní měsíc, ve kterém používal motorové vozidlo pouze zčásti k podnikatelské činnosti. Výše paušálního výdaje na dopravu a kráceného paušálního výdaje je stejná pro kterékoliv silniční motorové vozidlo. Platí tedy pro osobní automobil, motocykl, nákladní automobil.

Používá-li tedy poplatník paušální výdaj na dopravu, nemusí pro účely daně z příjmů prokazovat účetními doklady použití vozidla pro podnikání, výši zaplacené částky za pohonné hmoty, počet ujetých kilometrů za příslušné období.

Poplatník se tak může rozhodnout, zda uplatní za příslušný kalendářní rok paušální výdaj na dopravu anebo uplatní u silničního motorového vozidla zahrnutého v obchodním majetku nebo u vozidla v nájmu výdaje na dopravu v prokázané výši a u silničního vozidla nezahrnutého v obchodním majetku (v případě podnikání fyzických osob) výdaje na dopravu ve výši základní náhrady (3,70 Kč u automobilů) a náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty. V samotném průběhu kalendářního roku však již nemůže měnit způsob uplatňování výdajů za dopravu.

V případě, že využívá poplatník paušální výdaj a zároveň je plátcem daně z přidané hodnoty, nezbavuje ho uplatnění paušálního výdaje povinnosti vést evidenci nároku na odpočet daně z přidané hodnoty z nakoupených pohonných hmot pro účely DPH.

Překážkou pro využití paušálního výdaje v daném kalendářním měsíci je přenechání vozidla k užívání jiné osobě, a to i po část měsíce, např. formou nájemní smlouvy, smlouvy o výpůjčce, apod., nikoliv však, že vozidlo nemůže jiná osoba řídit.

Za přenechání silničního motorového vozidla k užívání jiné osobě se nepovažuje uskutečnění pracovní cesty spolupracující osobou nebo zaměstnancem, který silniční motorové vozidlo nevyužívá i pro soukromé účely.

Překážkou pro využití paušálního výdaje je i situace, kdy zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci vozidlo bezplatně k používání pro služební i soukromé účely (tzv. manažerská vozidla).

V případě vozidel zahrnutých do obchodního majetku nebo vozidel v nájmu nelze používání paušálního výdaje kombinovat s uplatňováním výdajů na dopravu silničním motorovým vozidlem v prokázané výši. Jedná se o výdaje na spotřebované pohonné hmoty a parkovné související s použitím vozidla na příslušné pracovní cestě (náklady spojené s dlouhodobým pronájmem parkovacích míst, garážováním vozidla apod. lze uplatnit jako daňový náklad v prokázané výši). Další výdaje spojené s provozem vozidla se v základu daně uplatňují v prokázané výši včetně odpisů vozidla, výdajů na opravy a údržbu, provozní kapaliny, nájemné, výměna pneu, pojistné, silniční daň, dálniční poplatky, dlouhodobý pronájem parkovacích míst nebo stání na plochách a v garážích.

Paušální výdaj na dopravu je možno uplatnit nejvýše za 3 vlastní silniční motorová vozidla zahrnutá nebo nezahrnutá do obchodního majetku nebo v nájmu za zdaňovací období.

Zákon o daních z příjmů ukládá v případě, kdy poplatník využívá silniční motorové vozidlo, u něhož uplatňuje paušální výdaj na dopravu, pouze zčásti k dosažení, zajištění a udržení zdanitelného příjmu, uplatnit pouze část paušálního výdaje na dopravu a to ve výši 80 % z 5.000 Kč, tj. částku 4.000 Kč. Pro tyto případy nelze jako daňový výdaj uplatnit rovněž 20 % ostatních výdajů (jako např. výdajů na opravy, pojistné apod.), povinnost „krácení odpisů“ v těchto případech je ve stejném poměru (80%). Pokud poplatník u některého vozidla uplatní krácený paušální výdaj na dopravu, potom pro účely zákona o daních příjmů platí, že ostatní vozidla, u nichž uplatní paušální výdaj na dopravu, užívá výlučně pro dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů.

Při použití paušálního výdaje na dopravu se vychází z hypotézy, že vozidlo je 100% používáno výlučně k podnikání, pokud správce daně neprokáže opak. Je to skutečně jednoduché, nemusí se tak prokazovat použití vozidla k podnikání! A pokud u některého vozidla se uplatní krácený paušální výdaj na dopravu ve výši 4.000 Kč měsíčně, potom automaticky platí, že ostatní vozidla, u kterých se uplatňuje paušální výdaj na dopravu, užívá poplatník výlučně k podnikání.

V případě, že použije poplatník vozidlo i k soukromým účelům pouze v některých měsících, krátí se pouze výdaje vzniklé v těchto měsících. Roční daňové odpisy lze uplatnit i v těchto případech pouze ve výši 80 %.

O paušálním výdaji na dopravu poplatník neúčtuje, neboť se nejedná o skutečný výdaj, který by bylo možné doložit doklady o vynaložených částkách. Uplatnění paušálního výdaje na dopravu provádí prostřednictvím zápisu v příslušné kolonce daňového přiznání.