Zákonná tolerance při pozdě podaném přiznání nebo opožděné platbě daně

Při podávání daňových přiznání a prováděných platbách daně může poplatník využít zákonnou pětidenní toleranci.

Pokud se poplatník zpozdí s podáním daňového přiznání, vyměří mu správce daně v souladu s ustanovením § 250 odst. 1 daňového řádu pokutu ve výši

1. 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně,
2. 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daňové ztráty.

Pokuta za opožděné podání daňového přiznání nevzniká vždy jeho pozdním podáním. Daňový řád toleruje podle § 250 odst. 1 zpoždění 5 pracovních dní. V této lhůtě správce daně žádnou sankci nestanoví.

Zcela obdobně platí tolerance při pozdě uhrazené dani – sankci za pozdě odvedenou daň správce daně začne v souladu s ustanovením § 252 odst. 2 daňového řádu počítat počínaje 4. dnem následujícím po dni splatnosti daně.

Pokud by částka vypočtené sankce byla nižší než 1.000 Kč, pokuta za opožděné podání daňového přiznání se vůbec nepředepíše a daňovému subjektu nevzniká povinnost ji uhradit. Tato hranice se týká jednoho druhu daně u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období. V případě, kdy daňový subjekt nepodá daňové přiznání ani v dodatečném čase, např. nezareaguje ani na výzvu správce daně, použije se pro výpočet výše pokuty stanovená horní hranice, tedy 5% stanovené daně, nejméně však vždy činí 500 Kč. Maximální výše vypočtené sankce nesmí být vyšší než 300.000 Kč.

Sankce za opožděné podání daňového přiznání se nevyměří v případě, že poplatník podá daňové přiznání po stanovené lhůtě, ačkoliv tuto povinnost neměl.

Úrok z prodlení se nepředepíše a daňovému subjektu nevzniká podle § 251a odst. 2 daňového řádu povinnost ho uhradit, nepřesáhne-li v úhrnu jednoho druhu daně u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období částku 1.000 Kč.