Náklady na ohňostroj lze uplatnit jako náklady na reklamu

Nejvyšší správní soud v níže uvedeném rozhodnutí podpořil daňovou uznatelnost nákladů na ohňostroj a vyloučil tak úvahu správce daně, který předmětný náklad označil jako náklad na reprezentaci.

Správci daně mají snahu posoudit některé náklady související s reklamou podnikání jako náklady na reprezentaci, které jsou podle § 25 odst. 1 písm. t) zákona o daních z příjmů daňově neúčinné.

Za výdaje na reklamu považujeme výdaje spojené s prezentací výrobků, služeb, obchodního jména. Výdaje na reprezentaci souvisí obvykle s obdarováním někoho konkrétního.

Nejvyšší správní soud v níže uvedeném rozhodnutí podpořil daňovou uznatelnost nákladů na ohňostroj a vyloučil tak úvahu správce daně, který předmětný náklad označil jako náklad na reprezentaci.

Předmětný rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR sp. zn. 5 Afs 152/2004–55 ze dne 4. 8. 2005 posuzoval náklady na ohňostroj a byl v něm vymezen rozdíl mezi pojmy reprezentace a reklama: „… I když výčet výdajů na reprezentaci v uvedeném ustanovení je pouze demonstrativní a zákon sám nedefinuje, co se reprezentací rozumí, dává uvedené ustanovení určitý rámec pro vymezení obsahu daného pojmu pro daňové účely a definuje jeho charakteristické rysy. Z případů zde uvedených je zřejmé, že jde typově o plnění zcela jiná (určená ke spotřebě nebo obdarování konkrétní osoby), než bylo plnění uskutečněné žalobcem. Výdaje, které lze podřadit pod cit. ustanovení, byly v případě žalobce výdaje vynaložené na občerstvení během rautu, tyto však žalobce neuplatnil. Nelze při posuzování charakteru výdaje postupovat vylučovací metodou, jak činil stěžovatel, když předmětný výdaj označil za výdaj na reprezentaci jen proto, že jej neuznal jako výdaj na „reklamu“, aniž se zabýval posouzením uskutečněného výdaje konkrétně.“