Vyplacené odstupné pronajímatelem jako daňový výdaj u pronajímatele a osvobozený příjem u nájemce

Odstupné je při splnění zákonných podmínek daňovým výdajem u pronajímatele a osvobozeným příjmem pro příjemce odstupného.

Vyplacené odstupné za uvolnění bytu je výdaj pronajímatele podle § 24 odst. 2 písm. za) a osvobozený příjem u nájemce bytu podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. u) zákona o daních z příjmů. Podmínkou daňového výdaje je, že pronajímatel byt začne používat pro svoje podnikání nebo pro pronájem nejdéle do dvou let od uvolnění a bude ho takto využívat nejméně po dobu dalších dvou let. Dojde-li k porušení podmínek, je pronajímatel povinen zvýšit základ daně o uplatněné odstupné v tom roce, kdy podmínky pro její uplatnění byly porušeny. Za porušení podmínek se přitom nepovažuje prodej takového bytu.

U příjemce odstupného (nájemce) se jedná o příjem osvobozený od daně za podmínky, že odstupné použije (nebo použil) na uspokojení bytové potřeby nejpozději do konce roku následujícího po roce, kdy odstupné přijal. Odstupné je dokonce osvobozené i v případě, že částku odstupného vynaložil na obstarání bytové potřeby v roce bezprostředně předcházejícím získání odstupného.

Uplatní-li příjemce odstupného osvobození příjmu získaného jako náhradu (odstupné) za uvolnění bytu a tuto náhradu nepoužil na obstarání bytové potřeby ve stanovené lhůtě, zahrne takový příjem mezi zdanitelné příjmy podle § 10 zákona o daních z příjmů v roce bezprostředně následujícím po roce, ve kterém prostředky získal.

Pokud příjemce odstupného použije náhradu za uvolnění bytu na obstarání bytové potřeby pouze částečně, je od daně osvobozena pouze ta její část, která byla vynaložena na obstarání bytové potřeby.