Obezřetnost proti hrozbě tzv. švarcsystému je vždy na místě

Je třeba být obezřetný před tím, aby obchodní vztah mezi podnikatelem a jeho odběratelem nebyl státní správou (finančním úřadem, Státním úřadem inspekce práce) označen za tzv. „švarcsystém“, příp. nelegální zaměstnávání - situaci kdy podnikatel „zaměstnává“ jiného podnikatele. Jak se tomu vyhnout?

Ministerstvo financí vydalo pokyn D – 285, ve kterém vymezilo znaky pracovně právního vztahu z pohledu zákona o daních z příjmů a vymezilo tak mantinely pro posuzování švarcsystému pro účely daně z příjmů. Nejčastějšími znaky a okolnostmi indikujícími vztah závislé činnosti fyzické osoby a osoby, od níž jí plyne příjem (dále jen „plátce příjmu“) jsou podle tohoto ministerského pokynu následující:

• plátce příjmu přímo či nepřímo ukládá úkoly, řídí a kontroluje fyzickou osobu a nese odpovědnost související s její činností,
• fyzická osoba má ve vztahu k plátci příjmu obdobné postavení jako zaměstnanec,
• odměna za práci je vypočítána na základě délky pracovní doby nebo obdobným způsobem běžným při odměňování osoby v pracovně-právním vztahu,
• materiál, pracovní pomůcky, stroje a zařízení potřebné pro výkon činnosti jsou fyzické osobě poskytovány plátcem příjmu,
• vztah mezi plátcem příjmu a fyzickou osobou je dlouhodobý anebo soustavný, resp. fyzická osoba vykonává činnost dlouhodobě pouze pro jednoho plátce příjmu, a to osobně nebo prostřednictvím spolupracující o­soby.

Pro posouzení „švarcsystému“ z hlediska daňových i pracovněprávních předpisů bude mít lepší pozici ten podnikatel fyzická osoba, který bude mít vlastní nářadí, majetek, materiál, ve smlouvách nebude mít „výstřelky“ typu nároku na dovolenou. Rovněž nebude mít ve smlouvách formulace typu pevná pracovní doba nebo povinnost dbát příkazů odběratele. Jako výhodu lze považovat výkon činnosti vykazující užší specializaci a činnost pro více zákazníků.

Rovněž je třeba být obezřetný před Státním úřadem inspekce práce, který se nově zabývá kontrolou švarcsystému. Z judikatury Nejvyššího správního soudu však vyplývá, že při kontrolní činnosti úřadu není zásadní to, jak se situace jeví kontrolním orgánům na první pohled, ale to, jak dokážou kontrolní orgány své dojmy prokázat konkrétními fakty. Jmenujme např. zajímavé rozsudky 4 Ads 115/2011–59 nebo 4 Ads 177/2011–120, které mohou podnikatelé při obhajobě svých postupů před Státním úřadem inspekce práce použít.

Nejvyšší správní soud konstatoval: „Správní orgány v projednávané věci zcela rezignovaly na svou základní úlohu v řízení o uložení pokuty za spáchání správního deliktu, tj. vlastním dokazováním zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Správní orgány nijak nevyvrátily tvrzení stěžovatelky, že se v případě činnosti paní N. a pana P. v její provozovně nejednalo o jednorázovou výpomoc (úsluhu) mezi příbuznými, za což jim ani nebyla vyplacena žádná finanční protihodnota, tj. mzda, plat nebo odměna. Dosud zjištěný skutkový stav ohledně výkonu nelegální práce paní N. a pana P. pro stěžovatelku a charakteru jejich pracovní činnosti v provozovně stěžovatelky tak nemůže obstát.“

Dle pokynu Státního úřadu inspekce práce může docházet k tzv. zastřenému výkonu závislé práce pouze v případě, že dodavatelem díla je fyzická osoba vlastnící živnostenský list, nikoliv obchodní společnost.